Zpracoval Tomáš Pastrňák
Druhý poločas životního zápasu
Více než deset let jsem se věnoval krizovému řízení. Byla taková doba. Po roce 2008 bylo na severní Moravě skutečně co dělat. Firem, postižených finančních krizí nebo úpadkem velkých průmyslových podniků, bylo skutečně dost. Deset let náročné práce, deset let řešení problémů, které jsem nezpůsobil a musel vyřešit. V roce 2019 jsem dosáhl životní mety – bylo mi 45 let.
Beru život tak trochu jako fotbalový zápas. První poločas trval 45 let a cílem bylo se seznámit se svými schopnostmi, poznat soupeře, přizpůsobit se atmosféře na stadionu, zjistit, jak se mi hraje se spoluhráči. Hlavně nedostat v prvním poločase hodně laciných gólů a pokusit se nějaký dát. V tom druhém poločase bych však chtěl již mít svůj životní zápas zcela pod kontrolou. Soupeře již dokonale znám, o přestávce (třítýdenní dovolená) jsme probrali taktiku, následně trochu prostřídali spoluhráče, abychom měli kolem sebe v druhém poločase ty nejlepší a ty, kteří mají nejvíc sil. V druhém poločase chci být kapitánem týmu. Musím dodržovat zvolenou taktiku, rozhazovat krásné přihrávky svým spoluhráčům, nedělat laciné chyby a hlavně, když dostanu přihrávku já, nesmím se bát zodpovědnosti a musím střílet jednu branku za druhou. V druhém poločase soupeře úplně rozebereme a za potlesku plných tribun budeme kráčet k životnímu vítězství. Krásná představa, neboť papír snese hodně. A tak jsem se v červenci 2019 trochu strategicky zamyslel a hledal to, čemu se budu v tom druhém poločase svého života naplno věnovat. Už nechci dělat krizi. Chci zůstat interim managerem, ale chci se věnovat více pozitivním věcem. Chci zůstat změnovým manažerem, ale již nebudu vytahovat firmy z bahna. Chci se věnovat zlepšováním toho, co funguje, ale mohlo by fungovat lépe. Nechci již vytahovat firmy z divize do první ligy, ale s těmi firmami z první ligy chci hrát v evropských pohárech. Dostat firmy mezi elitu. Tak zněl můj cíl. A tak jsem si v srpnu 2019 plácl na spolupráci s investiční společností ALORMA a stal se šéfem projektu generační obměny ve společnosti VELOBEL.
Společnost VELOBEL je druhou nejstarší firmou na Jesenicku. V roce 2020 slaví 100 let od svého založení. Tehdy pod jménem Fuchs und Company. Od svého založení do dnešních dní se firma věnuje výrobě cyklo komponentů, vyráběla dokonce i celé bicykly. Již v roce 1931 firma vyrobila bicykl s přídavným motorem (tehdy ještě spalovacím). Firma přežila řadu krizí. Dvě světové války, přežila fašismus, komunismus, ranou kapitalistickou éru let devadesátých, přežila finanční krizi let 2008-2009. Teď chyběl nástupce, který by firmu řídil. Majitel firmy dosáhl věku odchodu do důchodu a rozhodl se raději firmu prodat. A to byla příležitost pro nás. Osm desítek zaměstnanců společnosti z krásné oblasti Jeseníků – ze Zlatých Hor, má od srpna 2019 nové majitele a nového šéfa.
Jak na to? Jak vyřešit situaci spojenou s odchodem člověka, který firmu více než 23 let úspěšně řídil? Jak z rodinné firmy, kde každý o každém vše věděl, udělat světového hráče a neztratit to pěkné co se tady vybudovalo před naším příchodem? Vzal jsem si na pomoc kolegu. Přece jen více hlav více ví. Stali jsme se jednateli společnosti, měli řídit firmu v oboru, který jsme nikdy předtím nedělali. Ale co… Už jsem řídil stavební firmu, papírnu, výrobce obalů i výtahů. V čem to bude jiné? Jen produkt bude jiný. Procesy a principy budou stejné. Dohodli jsme se s předchozím majitelem, že do konce roku 2019 zůstane ve firmě ředitelem. Že převezmeme okamžitě strategické řízení, finanční řízení a obchod, ale provozní řízení firmy necháme na něm. Byl to výborný nápad. Mohli jsme několik měsíců sledovat práci zkušeného manažera, otce podniku, který firmu v devadesátých letech zprivatizoval a pak vzorně krok po kroku rozvíjel. Měli jsme čas firmu poznat, seznámit se s kulturou, pracovníky a v klidu, bez tlaku jakékoli krize připravovat strategii na dalších pět let. Čas však běžel jako splašený a byl tu závěr roku. Provedly se inventury spočítaly se výsledky. Vše sedělo, jak bylo dohodnuto. Firma v roce 2019 dosáhla historicky nejlepších výsledků hospodaření. Super!! A teď to v lednu převezmu já a tvrdím, že to bude ještě lepší???
Leden a únor byl dobrý. Řízení ve firmě jsme s kolegou plně převzali, nastavili nové principy. Zachovali vše dobré, co jsme u ředitele viděli, zavedli jsme pár novinek hlavně v oblasti IT, začali více delegovat a předávat zodpovědnost na střední výkonný management. Přepracovali jsme kalkulace výroby a zahájili práce na přechodu na nový účetní a informační systém. Práce nás bavila a firma se začínala měnit. A pak se stalo to, co nikdo nepředpokládal. COVID - nečekán, nezván!!! Přišel a byl tu s námi. Ve stabilní a fungující firmě zavládla krize. Odběratelé ponížili objednávky, největší obchodní partner se potýkal s problémem výpadku polských zaměstnanců ve výrobě a přestože měl co dělat, neměl s kým. Zablokoval také naší produkci. Dodavatelé nevěděli, zda budou schopni dodat námi požadované materiály. Lidé se báli a nevěděli co bude doma, co bude v práci. Krize jako ze žurnálu. My se však nezalekli. Zkušenosti z krizového řízení se náramně hodily. Připravili jsme akční krizový plán, sestavili krizový tým. Upravili plány výroby a prodeje. Změnili zcela nákupní model. Přešli na krizové denní plánování výroby. Chybělo nám 10 zaměstnanců z Polska (celá směna sehraných lidí, které nešlo okamžitě nahradit.) Pro některé profese jsme naopak neměli náplň a museli jsme je poslat domů tzv. na 60%. Nebyli potěšeni, chtěli pracovat, potřebují mít 100% výdělek. Tak jsme vymysleli projekt - Musíme si pomáhat !!! a začali vyrábět speciální sérii zvonků v národních barvách. S nabídkou jsme oslovovali hlavně firmy mimo obor naší působnosti. Vždyť cyklo zvonek má tolik možností dalšího využití… Pod novým heslem jsme zintenzivnili spolupráci s obcí. Dohodli jsme se se starostou Zlatých Hor, že ty zaměstnance, pro které nemáme aktuálně práci pošleme do lesa sázet stromy. Okolní lesy jsou po kůrovcové kalamitě hodně zdevastované a každý zasazený nový stromeček pomůže obnově místních lesů. A hlavně: lidi nebudou sedět doma, neztratí pracovní návyky, budou na čerstvém vzduchu a my jim za práci doplatíme, tak aby měli 100% svých běžných příjmů. To snad firma přežije a obci to pomůže. Zvládli jsme to.
COVID pomalu odchází a firma je silnější. Uplynulé dva měsíce jsme robili více než obvykle. Nebude to sice vidět ve výsledovce, ale ve fabrice jsou změny vidět na každém kroku. Investovali jsme volný čas do oprav, údržby, zlepšení pracovního prostředí. Měli jsme konečně prostor dotáhnout řadu rozdělaných věcí do konce. Spustili jsme investice do nového strojního vybavení. Přijela se k nám dokonce podívat česká televize a natočila a tom, jak si tady v době COVIDU žijeme, reportáž. Lidi to neuvěřitelně stmelilo. Viděli svou fabriku v hlavních večerních zprávách. Viděli své spolupracovníky u strojů či v lese, na televizní obrazovce. Najednou se dívali na svou fabriku úplně jinak. Covid nás stmelil. Poznali jsme, že jsme tým a každý v týmu je potřebným článkem řetězce. Když někdo chyběl bylo to hned znát. Jsme zvyklí na nemocenské či dovolené, ale když Vám vypadne skoro 30 lidí z osmdesáti… Myslím, že jsme to zvládli. Letošní rok bude z hlediska hospodářských výsledků asi nejhorším za poslední období. Tříměsíční výpadek a významný pokles výkonů asi již do konce roku nedoženeme. Firmu jsme přesto významně posunuli vpřed. Podařilo se to díky tomu, že jsme:
se nezalekli příchodu krize, jednali jsme rychle a efektivně
nezůstali jsme doma a nečekali na to co bude, makali jsme více než obvykle
udrželi jsme týmy pohromadě a vzájemně si pomáhali a podporovali se
byli jsme před krizí zdravou firmou, krize nás oslabila, ale nezabila
využili jsme velice rychle pomoci, kterou nabídl stát – získali jsme COVID II
volný čas jsme investovali – opravy, údržba, zlepšení pracovišť
nebáli jsme se investovat
to, co se léta odkládalo jsme nyní spustili
komunikovali jsme, komunikovali jsme, komunikovali jsme
vzali jsme novou, byť krizovou, situaci jako výzvu
upravili jsme organizační strukturu, zavedli operativní krizové plánování
naučili se používat moderní možnosti komunikace on-line
jsme efektivnější a rychlejší
jsme připraveni na další krizi, doufáme, že nepřijde
Společně jsme makali. Běhali po hřišti jako splašení, ale byli jsme organizováni. Každý věděl, co má dělat. A i když byly prázdné tribuny, hra nás bavila. A zatleskat si, pochválit se a zařvat si - góóól !!! umíme přeci i sami. Vše nasvědčuje tomu, že to zvládneme. Cyklistika jede. Prodeje stoupají. Chybí však na trhu díly z Číny. Příležitost pro nás. Začínáme vyrábět produkty, které jsme díky levné čínské konkurenci nedělali. Teď v tom vidíme příležitost. Hliníková řídítka - kvalitní český výrobek ze Zlatých Hor. Z firmy, která existuje již sto let. A letos jsme opět smontovali celý bicykl. Dokonce bicykl s přídavným motorem. Ale dnes již s elektromotorem. Kdyby přišel pan FUCHS, zakladatel firmy, dnes na návštěvu, nestyděl bych se za to, co jsme s jeho fabrikou na kola udělali.
Druhý poločas mého životního zápasu nezačal špatně. Práce ve VELOBELU mě šíleně baví a naplňuje. Naplňuje i mé čtyři životní principy – pevný základ je práce a rodina, pro chvíle pohody potřebuji sport a zábavu. Tady mám všechno na jednom místě. Po práci s rodinou jedeme na kole za zábavou. Kolem dokola. A že je tady v Jeseníkách co objevovat a dělat… Přijeďte se podívat. Do fabriky, do hor, do lesů. Zlaté časy ve Zlatých Horách jsou tady. Přijeďte zkusit i vy najít trochu toho životního zlata tam, kde se léta zlato těžilo.
